Psychologická astrologie, Astropsychologie

14
Několik poznámek na okraj horoskopu V. V. Putina

„Povaha je člověku osudem.“
/Herakleitos/

Pustošivý vliv Ducha doby na myšlení dnešních lidí se mimo jiné projevuje v tom, že již nejsou schopni chápat to, „co ve změně trvá“ (Goethe), a to jako pravzor všech věcí, bez ohledu na množství jejich metamorfóz. Horoskop V. V. Putina je příkladem toho, jak vrozené, a tedy implicitní (skryté) povahové vlastnosti se za určitých podmínek projeví navenek jako explicitní (zjevné).


V. Putin (Kor. C. Weiss)
7. 10. 1952, 16:10, 13:10 GT
Petrohrad
Koch
Pramen: Astrologie heute
a/
Tvar horoskopu
Lokomotiva (the Locomotive Type) je tvar horoskopu, kdy se všechny planety vyskytují v rozmezí dvou trigonů zvěrokruhu, případně se hovoří o horoskopu „s prázdným trigonem“. Je opakem tvaru horoskopu označovaného jako Ranec („bundle“), kdy se všechny planety nacházejí v rozmezí pouze jednoho trigonu.
     M. E. Jones uvádí ve svém pojednání o této problematice (The Guide to Horoscope Interpretation), že tvar Lokomotivy implikuje tendenci ujmout se řešení nějakého závažného sociálního nebo intelektuálního úkolu;
je provázen úpornou snahou o sebeprosazení;
vyznačuje se tím, že člověk s horoskopem tohoto tvaru je ovlivňován spíše vnějšími faktory než vnitřními pohnutkami.

     Jako názorné příklady tohoto typu uvádí Jones Izáka Newtona, Georga Washingtona a Henryho Forda.
     Za „lokomotivu“ v užším smyslu slova lze označit vůdčí planetu, která se pohybuje ve směru hodinových ručiček. V případě Putinova horoskopu je to Jupiter. Toto postavení Jupitera ukazuje na výraznou hnací a expandující sílu. Jupiter je však retrográdní, a to znamená, že pohyb, místo aby směřoval kupředu, směřuje nazpět. Jako ve všech takových případech, i zde se nabízejí dvě možnosti. Podle Jonese se dotyčný může obrátit do svého nitra, aby tam přehodnotil svou dosavadní životní dráhu, nebo se pokusí vrátit do minulosti a otočit tak pověstné kolo dějin nazpátek. Resentimenty nynějších vládců Ruska tak mohly nalézt v Putinovi vhodného kandidáta pro nápravu toho, co on sám označil za „největší geopolitickou katastrofu 20. století“. Již z tvaru Putinova horoskopu je patrné, že zde došlo k souznění jeho povahového založení a regresivních tendencí nových držitelů moci v Rusku.
b/
Součástí tvarů horoskopu označovaných jako Ranec nebo Lokomotiva je někdy stelium planet, v našem případě je to konjunkce Slunce, Merkura, Neptuna a Saturna. Vědomé a kognitivní Já (Slunce a Merkur) se nachází v sevření dvou planet, jejichž protikladné působení jsme měli možnost pozorovat před několika lety při jejich konjunkci, kdy „saturnské“ hranice států prorážela „neptunská“ přílivová vlna emigrantů. Individuální Já v takovém případě váhá mezi pokušením nechat se unášet proudem, ale naráží při tom na překážky, které mu klade do cesty Saturn. Z hlediska tzv. dignity planet, tj. z hlediska jejich závažnosti v jednotlivých znameních zvěrokruhu, je Slunce ve znamení Vah „v pádu“, to znamená, že jeho působení je zde oslabeno a může být jedním z příčin nejisté identity.
Ve znamení Vah, kde se toto stelium nachází, může být takové kolísání mezi dvěma možnostmi zvlášť výrazné, což propůjčuje presidentu Putinovi jisté diplomatické schopnosti při řešení vnitřních i mezinárodních problémů. U mnoha diplomatů a politiků to vyvolalo mylný dojem o jeho schopnosti volit spíše kompromisní řešení než přímý konflikt.
c/
Za dominantní konstelaci v Putinově horoskopu lze považovat Pluto v konjunkci s Černou Lunou/Lilitou, s jižním Lunárním uzlem (Dračím ocasem) a v trigonu s Martem ve Střelci. Důvodem k této domněnce je význam, jaký je možné přisuzovat planetě Plutu, zejména po hrůzných zkušenostech, jež v minulém století provázely dvě světové války v Evropě i ve světě.
     Epifánie Pluta ve 20. století směřují podle mého názoru k závěru, že Pluto je třeba považovat za symbol nejvýznamnějšího faktoru zvěrokruhu, který odpovídá tradičnímu „obrazu božímu“. To znamená, že představuje hlavní božské atributy:

Je Stvořitele nebe i země, „všeho viditelného i neviditelného“ (na zemi nosí řecký Hádes-Pluto neviditelnou přilbu).
Je svrchovaným a nejmocnějším vládcem vesmíru, který je zdrojem života i smrti a „musí před ním pokleknout každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí“.
Stručně řečeno, astrologický symbol Pluta lze při první aproximaci považovat za modifikovaný obraz řeckého Háda, alexandrijského Serapida a židovského Jahveho.
     V individuálním horoskopu představuje Pluto nejvýznamnější predispozici lidské psýchy přijímat a uskutečňovat podle svých možností a schopností vlastnosti, sklony a chování v rámci pokračujícího procesu stvoření. Každý člověk je postaven před úkol zvládnout v rámci svého „Jákobova zápasu“ působení protikladných principů: život - smrt, světlo - tma, dobro – zlo, a to ve vztahu ke svrchovanému symbolu Stvořitele. (Já, Hospodin, praví se v Deut. 32, „usmrcuji i obživuji, zraňuji i uzdravuji.“)
     Nezvládnuté vesmírné síly plutonského typu působící skrze lidskou duši mají velmi vážné důsledky jak v individuálním, tak i ve veřejném životě. Jen namátkou:

Narušený vztah mezi makrokosmem a mikrokosmem.
Vývojové deformace organické i dějinné.
Totalitní moc, nepřipouštějící opozici a usilující o převahu nad vším a nad všemi.
Redukce Hodnoty pouze na moc a bohatství.
Deformace přirozené bipolarity lidské existence (muž – žena).
Nihilistické tendence (theologicky Ďábel).

     V případě Putinova horoskopu je Pluto v trigonu s Martem, tradičním vládcem Štíra, což Plutu propůjčuje mimořádnou útočnou sílu.
     Součástí této konstelace je Černá Luna/Lilita. Ve vší stručnosti lze říct, že zatímco Bílá Luna je symbolem rození, růstu a rozkvětu, Černá Luna je jejím pravým opakem, a tedy symbolem zániku, chřadnutí a zmaru. V babylonské a židovské mytologii se tento druh vesmírné ničivé energie objevuje v postavě Lility, lunární démonky, která usiluje o zničení všeho, co vzniká, a maří tvůrčí projevy sluneční, zejména mužské energie. Je třeba se obávat, že spojení Pluta a Černé Luny/Lility v trigonu s Martem představuje mimořádně silnou psychickou dispozici uplatnit tuto energii k prosazení převahy, a to jak v osobním životě, tak i ve vztahu mezi státy. V případě, kdy dotyčný zaujímá vedoucí postavení ve společenské hierarchii totalitního režimu, může podlehnout pokušení ji použít při prosazování nadvlády nad ostatním světem.

d/
Konstelace Pluto, Černá Luna/Lilita, v trigonu s Martem, se nachází na Jižním Lunárním uzlu (na Dračím ocase).
Linie směřující od jižního Lunárního uzlu (Dračího ocasu) k severnímu Lunárnímu uzlu (Dračí hlavě) vyznačuje vývoj od nižších forem života k jeho vyspělejším formám, od archaického člověka k člověku modernímu. Planeta v tomto postavení vyznačuje sklon chovat se primordiálním způsobem, bez jakýchkoli ohledů, jako by se tato síla probudila ze spánku v jeskyni a projevovala se zcela nepřiměřeně reálným podmínkám. Svou archaičností připomíná draka – ještěra, z mýtické minulosti. Z tohoto obrazného hlediska si lze představit konstelaci Pluta v konjunkci s Lilitou a v trigonu na Marta na jižním Lunárním uzlu (Dračím ocase) ve znamení Lva jako Minotaura se lví hlavou, který vylézá z podsvětní jeskyně a má sklon chovat se jako ještěr před mnoha miliony let. Tomu by v religiózní galerii odpovídal obraz Behemota nebo Leviatana jako archaického „imago Dei“.
Zkušenosti s touto konstelací ukazují, že má-li Behemot opustit jeskyni a uplatnit svou ničivou převahu, musí být k tomu vyprovokován, což má v astrologické symbolice podobu transitující planety. V případě Putinova horoskopu to byla opozice transitujícího Saturna (hranice, právo, sankce) a sextil transitující Lility na postavení Pluta s Lilitou. Behemota vyprovokuje zjevný protivník. Akce, která se připravovala více než rok, potřebovala zřejmě „zážeh“ v podobě uvedených transitů. Putinova reakce byla v tomto případě jasná: Kašlu na vaše sankce – na vašeho Saturna v opozici! Transitující Lilita v sextilu jako by jen ještě více zdůraznila svou touhu být za všech okolností „nahoře“: Jádrem Putinovy psychologie a jeho vůdčím motivem je získat převahu nad svým okolím (Putin byl presidentem světové organizace juda). Připomeňme si, že A. Adler označoval snahu o získání převahy za kompenzaci pocitu méněcennosti.
Astrologický symbol Pluta ve smyslu „obrazu Božího“ lze považovat za dobově modifikovaný obraz takových bohů, jako byl řecký Hades-Pluton, starozákonní Jahve nebo Serapidus, jehož socha, se čtyřhlavým psem Kerberem jako strážcem podsvětí u nohou, trůnila ještě na počátku našeho letopočtu v alexandrijském chrámu. Novověké evropské myšlení se dopouští tragického omylu, když se domnívá, že poté, co Serapidus zmizel po silném zemětřesení v moři a s ním i ostatní bohové, zmizely i vesmírné síly, které nepřestávají tvarovat život na zemi. Tváří v tvář hrůzám, jaké dnes můžeme sledovat na ukrajinském bojišti, nalézá tento způsob zdegenerovaného myšlení příčinu hrůz údajně v tom, že Putin je malého vzrůstu.
Individuační úkol, který byl v Rusku po staletí blokován tatarsko-mongolskou nadvládou a dnes představuje téměř nepřekonatelnou genetickou a dějinou zátěž, je v tomto případě nabíledni:

1/ Přestat se ztotožňovat s vesmírnou silou symbolizovanou naznačeným obrazem a překonat přirozený sklon chovat se jako nadčlověk (překonat hybris řeckých filosofů a Nietzscheova Nadčlověka).
2/ Kultivovat jej ve smyslu transcendence, uvědomit si, že jde o vis maior, o „nebeské moci“ (Goethe), které ho přesahují a na nichž závisí jeho život.
3/ Proměnit hrubou, rudimentární psychofyzickou energii proudící skrze lidskou duši způsobem, jaký předznamenává postavení Pluta v posvátné mandorle, kde na místě, jež odpovídá znamení Štíra, není zobrazen štír, nýbrž orel evangelisty Jana.

e/
Luna je v Putinově horoskopu neaspektovaná v orbitu 7 stupňů. Připomíná to postavení Luny označované jako „Luna void of Course“, což je Luna, která před vstupem do nového znamení vytvoří poslední přesný ptolemaiovský aspekt a „běží do prázdna“ („running in the void“). Astrolog A. Morrison, průkopník této problematiky, charakterizuje toto postavení slovy „opuštěná Luna“ a je toho názoru, že dotyčný by v tomto období neměl činit jakákoli rozhodnutí, protože se s velkou pravděpodobností ukážou jako nesprávná nebo nerealistická. Ocitá se ve stavu mentálního zmatku, kdy má pocit, že ztratil kontakt se světem. Astroložka A. Cramerová k tomu dodává: Dotyčný má sklon důvěřovat nesprávným lidem, váhá, když se má rozhodnout, a rozhodne se teprve tehdy, až nastane krizová situace. (V den před invazí, 23. února 2022, byla „Luna void of Course“ od 10. do 14. hodiny, a tedy v době, kdy mohla padnout důležitá rozhodnutí.)
     Venuše, druhá planeta symbolizující femininní komponenty v horoskopu (vnímavost, citovost, empatie atd.) je rovněž neaspektovaná, vytváří pouze sextil s Cheironem. Traumatizovaná Venuše s sebou přináší problémy ve vztazích k lidem. Dotyčný se může případně snažit o získání pozornosti publika například tím, že svlečený do půl těla se veze na hřbetě ruského medvěda.

f/
Uran na DC (v korigovaném horoskopu C. Weisse) může korespondovat s tím, že někteří diplomaté a politici vyzvedávali Putinovu schopnost přicházet s překvapivým rozhodnutím. Planety v 7. domě naznačují způsob, jakým se dotyčný předvádí na scéně „divadla světa“, resp. jak se může jevit divákům v hledišti.

Shrnutí
Morfogenetická pole pokračujícího stvoření světa (Augustinova creatio continua) nepřestávají působit skrze vrozené predispozice každého člověka, jak se odrážejí v jeho horoskopu. Jeho myšlení, chování a celý jeho život jsou podmíněny tím, jak se mu daří tyto potenciální vlivy přijímat a aktualizovat podle svých možností a schopností a na základě zvolených kulturních hodnot. Trvale se jim vzepřít nedokáže. Jestliže ho však ovládnou, stane se buď jejich nástrojem („loutkou boží“), nebo jejich obětí.
     V případě konstelace složené z Pluta v konjunkci s Lilitou, jižním Lunárním uzlem a v trigonu s Martem jde o predispozici k brutálnímu použití násilí. Úkol, který stojí před člověkem v takovém případě, spočívá v proměně této predispozice, v její kultivaci, a to v symbolech, jež daná kulturní pospolitost nabízí. V našem případě jde o kultivaci v linii Dračí ocas - Dračí hlava. V židovsko-křesťanské kulturní oblasti se to týká vývoje „imaginis Dei“, vývoje obrazu svrchované vesmírné moci, od Přízraku, který ve vražedném úmyslu přepadl Mojžíše, když směřoval do Egypta, aby splnil úkol, jímž ho pověřil Hospodin, k obrazu pozemské příšery Behemota a mořské příšery Leviathana až k ambivalentnímu Jahvemu a ke křesťanské bipolaritě Kristus – Antikrist.
     Jestliže k takovému vývoji nedochází, může se člověk stát nástrojem ničivých vesmírných sil, s nimiž se ztotožnil na úrovni nepřekonaných archaických představ o své převaze nad lidmi a nad světem a ztrácí schopnost sebereflexe. Když nastane vhodná chvíle, pak zmíněná predispozice, kterou bylo možné již předtím vytušit z chování dotyčného, se plně projeví (excituje z latentního do zjevného stavu), se všemi následky, jež to s sebou přináší. Plně ho ovládne touha zničit každého, o kom se domnívá, že má nad ním převahu, aniž si uvědomuje, že při svém narcistním vidění světa je tímto protivníkem on sám.