Archetyp Stínu

Archetyp Stínu

patří k naší psychické struktuře. Je odvrácenou stránkou našeho vědomého Já. Ale výrazně dynamicky se podílí na našem životě. Jeho pronikaní do našeho života mívá podobu něčeho, co „kazí“ naše snahy, nebo podobu něčeho, s čím afektivně „zápasíme“, nebo co nás „ničí“, co nám překáží a jsme toho „plni“, co nás – proti naši vůli – psychicky zaměstnává, ač tomu nejsme rádi. A těžko se nám chápe, že by životní problémy měly své kořeny v nás samých. V našem Stínu. Těžko se chápe to, co je nevědomé… neboť se to vzpírá vědomí.



Archetyp Stínu - Já

Vědomí obsahuje mnoho poznatků, naučených vědomostí atd. Pouze nepatrná část vědomí (menšina z menšiny) je to, co označujeme zpravidla jako Já.

Já je vědomí sebe sama. To, co o sobě víme. Správně bychom však měli říci, že Já je pouze to, o čem se domníváme, že o sobě víme. Mnohem více o sobě nevíme.

Např. v komunikaci bezděčně, nevědomě vyjadřujeme více, nebo dokonce něco úplně jiného, než slovy vědomě sdělujeme. Ty bezděčné obsahy, jež si neuvědomujeme, tvoří jádro tzv. neverbální komunikace.

Nevědomí o sobě prostě dává znát v našem životě – a přesto si toho nejsme vědomi.



Nevědomí

Nevědomí totiž nejsou jen „zapomenuté“ vzpomínky, poznatky, odsunuté obsahy (to bychom mohli nazvat „podvědomím“). Nevědomí jsou také obsahy, které ani nedošly do vědomí (neuvědomované pocity, periferní zážitky), nebo „nepříjemné“ zážitky, které jsme „odsunuli“ (vytěsnili), „překonané“ pudové sklony, nebo postoje, hodnoty, schopnosti, které jsme nijak nerozvinuli (naše skryté vlohy) – a ani o nich ještě nevíme ...
Tyto skryté okruhy v nás mohou souviset s „kolektivním nevědomím“ a jeho klíčovými tématy – archetypy. Ty na nějaký způsob formují naše osobní nevědomí.

A nevědomí totiž skrývá také to, co Jung pojmenoval jako Stín. A ten bývá největší překážkou na cestě naší individuace. Proč?



Archetyp Stínu - Stín

Stín

Je pro nás přirozené vědět, že fyzikální světlo vytváří stín. V naší duši je za světlo považováno vědomí a jeho žárovkou je rozum. Světlo vědomí ozařuje to, co chápeme jako naše Já.
Stín pak je to, co je Temnotou našeho Já. Stín není totéž co celé naše nevědomí.

Psychologický archetyp Stínu představuje „odvrácenou stránku“ našeho Já, ba skrytého protivníka našeho vědomého Já. Stín je afektivní, mimorozumový, „temný“, neúnavně pronikající do našeho života, přepadající náš život.

„Jak může někdo vidět jasně, když ani nevidí sám sebe a své temné stránky, které nevědomě vkládá do veškerého svého jednání?“ (Jung, 170)



Stín je archetyp, obraz „nepřítele“

Psychický okruh zvaný Stín má archetypický základ. To znamená, že patří mezi psychické „pravzory“, psychické „okruhy“ , které utvářejí člověka. Jakožto archetyp přesahuje každého jednotlivého člověka. Archetyp Stínu je napojen (jako každý archetyp) na tisíciletou zkušenost lidstva. Archetyp Stínu má mimořádně silnou dynamiku v životě jednotlivců i kultur. Jeho dynamika je založena na tom, že „temné“ (ne)Já se přemisťuje , projikuje na obraz „nepřítele“. Nevědomá vnitřní temnota nabývá podoby vnějšího obrazu „nepřítele“, „ubožáka“, „primitiva“ nebo naopak „chytráka“, „zazobance“, atd. atd. mimo naše vlastní Já, ve vnějším světě. Stín tedy patří ke struktuře lidské duše, ba bohužel lidské kultury. Proto nelze vlastně zlepšit lidskou kulturu (opřenou na rozdíl od civilizace především o hodnoty a vztahy) bez uvědomění a „zpracování“ vlastního Stínu.



Stín na individuální rovině

Tak jako odjakživa „vědomí“ a „nevědomí“ patří k člověku, odjakživa patří k lidskému jedinci protiklad vědomého osobního „Já“ a nevědomého osobního „Stínu“. Stín prostě patří k lidské přirozenosti.

„Je cosi hrozného v tom, že člověk má i stínovou stránku, která se neskládá jen z pouhých malých slabostí a vad na kráse, ale obsahuje i přímo démonickou dynamiku. Jednotlivec o tom ví zřídka….“ (Jung, 181)



Z čeho Stín vzniká a co zahrnuje?

  • nevědomé kolektivní obsahy (předsudky a resentimenty vůči jiným pospolitostem, lidským typům, činnostem apod.), které zakrývají naši vlastní „nedostatečnost“, pýchu, nadřazenost atd.
  • vytěsněné stránky osobnosti, které jsou třeba hůře slučitelné s jinými rozvinutějšími stránkami naší duše
  • potlačené stránky vlastní povahy např. v důsledku rodinné tradice
  • rubovou stránku našich rozvinutých dispozic či vloh (např. pečující vlohy mohou být nevědomě „tyranské“, skvělé vystupování může být nevědomě sebestředné atd.)
  • neprobuzené vlohy, které „závidíme“ čí „nepřejeme“ druhým (ale svou závist si neuvědomujeme, a tak se druzí stávají objekty naší kritiky)
  • atd. atd.
„Zpravidla potlačujeme ty sklony, které v psychické struktuře člověka představují úhrn antisociálních prvků – já je nazývám „statistickým zločincem“ v každém z nás…“ (Jung, 182)



Proč je Stín problémem?

Vlastnosti, které si u sebe uvědomujeme jako třeba „horší“ – např. svou lenost, nebo vzteklost, nejsou vlastně stínové. Stín začíná až ZA prahem našeho vědomí.
Stín je nevyužitá energie, která se časem kazí, stává se temnou. Avšak energie uvízlá ve Stínu nemusí být z principu temná, zlá. Temné, zlé je její uvíznutí ve Stínu.
Např. někdo může pohrdat citlivostí druhého člověka (je pro něj „měkotou“). A i když je sám „tvrďasem“, při určitých situacích se chová hystericky (na základě nekultivovaných citových postojů). Nebo je navenek „rozumářem“, a přesto zaujímá naprosto iracionální dogmatické postoje (ovlivňují ho především pouhé „sympatie“ a „antipatie“, což by stěží přiznal).



Stín jako zdroj energie

Ve Stínu spočívá energie
  • která jednotlivci vlastně chybí, kterou postrádá jeho celistvost. Proto si stínovou podobu takové energie do života bezděčně (nevědomě) „přitahuje“, přivolává, nebo je ke stínové (temnější) podobě této energie „přitahován“. Může to mít podobu např. „nevhodného“ partnerství, závislostí, konfliktů, opakujících se problémů, ba i nemoci atd.
  • Stín tedy chce mít podíl na životě jednotlivce (protože k němu patří). A protože energie Stínu neměla v „lepší“ podobě podíl na životě, proniká do něho v pokažené podobě. Vše vytěsněné se vrací s destruktivní silou.
„Pouhé potlačení „stínu“ je léčebným prostředkem právě tak málo, jako bychom léčili bolest hlavy tím, že ji setneme.“ (Jung, 183)



Stín se projevuje různými podobami

Jak zahlédnout svůj Stín na individuální rovině, když začíná až za prahem vědomí? To je jeden z nejvážnějších problémů individuační cesty. Přesto ho můžeme zahlédnout přímo i nepřímo.
  • Jsou to např. situace, kdy se projevíme v nečekané a nám samým „nepříjemné“ podobě. Zkratové situace – kdy nás nekontroluje naše vědomí. Situace, kdy nás něco takříkajíc „posedne“ (a může to mít i tragické následky). Situace, kdy se „neudržíme“ na uzdě. Pak říkáme – to jsem snad nebyl/a já. Byl či byla – ale ve své odvrácené podobě.
  • Objevuje se ve snech, v postavě stejného pohlaví jako snící osoba, s nepříjemnými vlastnostmi, nebo se snící dostává s ní ve snu do konfliktu, do krajně nepříjemné situace atd.
  • Mívá podobu „odpudivě přitažlivých“ témat. Nebo utkvělých témat, která se např. vnucují do rozhovoru (např. hovor se vždy stočí k penězům, ač dotyčná osoba je přesvědčena, že jí o peníze nijak nejde….)
  • Bývá prožíván prostřednictvím jiného člověka (tzv. projekce, přenos), který se nám „plete“ do života, emocionálně negativně ho prožíváme, vnímáme ho kriticky, silně nám něco vadí, atd.
  • Ale může mít i podobu problémů, které chtě nechtě intenzivně prožívám v blízkém člověku (v partnerství, rodině, přátelství, zaměstnání atd.)
  • Projevuje se prostřednictvím „kolektivních obrazů nepřítele“ , s nimiž se svádí urputný boj i na osobní rovině - např. v podobě „etnických skupin“, „kuřáků“, atd., ač dotyčná osoba tvrdí, že jí osobně nevadí, ale….ale…. ale…
  • Mívá podobu opakujících se problémů. Může se somatizovat.
  • Může se promítat do fantazií, asociací, obav, temných předtuch atd.
A je ještě mnoho jiných možností (o nichž se více zmiňujeme v kursu psychologické astrologie).



Stín jako morální problém

Individuální nebo kolektivní obraz sebe sama je založen především na identifikaci s určitými obsahy, zatímco Stín (individuální nebo kolektivní) je spojován s obsahy vnímanými jako nepřátelskými. Proto je tematika Stínu morálním problémem. Nepřátelé, protivníci jsou ne ti lepší, ale horší. Neuvědomujeme si, že do nich projikujeme své horší Já. Ale každý máme svého nejhoršího nepřítele ve své duši, říká Jung. Pro třísku v oku bližního, nevidíme břevno v oku svém, říká evangelium.



Přijetí a zpracování Stínu

Co z našeho Stínu překročí tento práh, co nahlédneme u sebe, přestává být součástí Stínu. Můžeme se zaobírat nezpracovanou stránkou své duše, ba ji rozvinout a integrovat. Začít zpracovávat svůj Stín je vstupní branou k integraci naší osobnosti a naší individuace.
„Stín je úžlabina, úzká brána, je trýznivě těsná a nešetří nikoho...“ (Jung, 183)
Průběžné zpracovávání vlastního Stínu není jednorázový, ale nekončící proces. Měli bychom to mít na paměti. Co temného na sobě pochopíme, co vytěsněného a přeneseného přijmeme u sebe a dokážeme zkultivovat a rozvinout, to obohatí náš život. Učiní nás celistvějšími a chápavějšími. A dost pravděpodobně i šťastnějšími.

Archetyp Stínu - Stín Obraz © I.Aivazovsky
„Rozdíl mezi přirozeným, nevědomě probíhajícím procesem a uvědomovaným procesem individuace je obrovský. V prvním případě vědomí nikde nezasahuje a konec zůstává proto stejně temný jako začátek. Naproti tomu v druhém případě vychází na světlo tolik temných stránek psýché, že na jedné straně je prosvětlena osobnost, na druhé straně vědomí získává nutně na rozsahu, vhledu a porozumění.

Konfrontace mezi vědomím a nevědomím má vést k tomu, že světlo, které svítí v temnotě, nejenže není temnotou obklopeno, ale obklopuje i tuto temnotu.“ (Jung, 235)



Ke studiu více:

Starý, Rudolf: Potíže s hlubinou psychologií, kapitola (5) Stín, Sagittarius, 1990

Citáty z C. G. Junga jsou převzaty z citačního kompendia:
Jung, C.G.: Člověk a duše, Academia, Praha 1995
(Čísla u citátů odpovídají stránkám z českého překladu.)


Lenka Adamová © 2013


Aktuální postavení planet
Aktuální
postavení planet
ukázat planety »
Lunární kalendář 2017
Lunární kalendář
Luna ve Střelec Střelci
ukázat kalendář »