Psychologická astrologie, Astropsychologie

Proč nový titul o Luně?

O jejím vlivu jste již jistě četly (četli) v nějaké knize či časopisu. Dozvěděli jste se zřejmě lecjaké konkrétní rady – jak pěstovat rostliny, pečovat o své vlasy apod. Tyto věcně podložené rady často vycházejí z doložitelného fyzikálního působení Měsíce na cyklické změny vodního režimu v přírodě, jejíž součástí biologicky jsme. Přesto jste se možná nedozvěděli pro nás lidi jakožto cítící a myslící bytosti to nejpodstatnější. Že takový vodní režim existuje i symbolicky – a přitom se projevuje zcela fakticky – nejen v našem těle, ale také v naší duši. V našem emocionálním prožívání. V našem citovém naladění, případně náladách. V prožívání našich vztahů k matce, k dětem, partnerům, ostatním lidem. Neboť Luna symbolizuje rodinu, domov, city a naše vnitřní potřeby. Základem pro astro-psychologické pojetí Luny je obraz vztahu Luny a Slunce na obloze. Slunce "překypuje" energií, je středobodem své energie. Potud jsme my astrologové heliocentriky, neboť princip Slunce pro nás psychologicky symbolizuje Ego, Jáství, Vůli, SEBE-realizaci. Naproti tomu Luna "svítí" světlem "odraženým", reflektovaným – "svítí" tím, co přijme a zpracuje. Luna tedy symbolizuje procesy zpracování podnětů, jejich zažití, prožívání, jejich strávení. A toto vše opět může mít svou fyzickou doslovnou či analogicky symbolickou podobu.

Luna například symbolizuje procesy výživy a stravování v nás. Často se tím rozumí jen výživa faktická – ať už je to nejprve výživa, již nám zprostředkovává matka, či později výživa, již si zajišťujeme sami. Jenže i výživa má v případě principu Luny "v nás" přinejmenším dvě roviny. Jde nejen o fyzickou výživu, o náš žaludek a naše břicho.

Na analogické rovině jde o výživu duše

A to co ji "vyživuje", co potřebuje naše duše ke svému rozvoji, souvisí právě s postavením a pohybem Luny v horoskopu. Symbolisuje tedy naši schopnost zpracovat výživné podněty života. A nikoli náhodou slovo "život" označovalo lunární oblast těla, jíž se měl náš život vlastně podobat…

Luna totiž symbolizuje naši schopnost nechat se oplodnit. A opět – jak tělesně, tak psychicky.
Znamená schopnost přijmout podněty, nechat je na sebe působit, zpracovat je v podobě prožitku, zkušenosti, spojit je s naší pamětí těla a duše, jež se utváří vskrytu a jež umožňuje spojit vědomé s nevědomím. Neboť nevědomí (jež přitom všechno ví) je tou noční stránkou naší psychiky, tak jako je Luna "nočním" světlem oblohy.
A proměny jejích podob – přibývání a ubývání, "objevování se" (úplněk) a "ztrácení" (novoluní) symbolizuje živou, proměnlivou podobu psychických procesů v nás – kdo není napojen na "svou" Lunu, je vlastně "odživotněn" a postrádá "duši". Duši (Lunu v nás) autorka chápe jako prostředkující článek mezi duchem a hmotou, mezi tušenou věčností a zjevnou pozemskou realitou.

V horoskopu představuje Luna-duše symbolickou nádobu, v níž je jakoby nashromážděna veškerá zkušenost našeho života. Všechny zážitky, které během života vyzískáme, Luna shromažďuje a uchovává.

Luna tedy souvisí také s naší pamětí!

Je to právě také proto, že rytmus "přibývání" a "ubývání" Luny souvisí analogicky s psychickými procesy "vybavování" a "zapomínání". Není to tedy, astrologicky řečeno, jen planeta-bůh Merkur v našem horoskopu, který souvisí s inteligencí a pamětí. Citujme autorku: "Merkur se stará o přísun informací, ale je to přibývání a ubývání Luny, co umožňuje, aby tyto informace byly přijaty a stráveny, a diky tomu se staly vaším vlastnictvím. Opatřujete si je prostřednictvím Merkura, ale osvojujete si je prostřednictvím Luny." A chceme-li rozvíjet svou inteligenci tak, aby se nestala jednostrannou, a tím zmrzačenou, je potřeba ji neustále lunárně, prožitkově, emocionálně "zavlažovat". A samozřejmě, že když se zajímáme o inteligenci svých dětí, měli bychom na základě tohoto objevného pohledu posuzovat nejen postavení Merkura, nýbrž také postavení Luny v horoskopu.

Co je to progresivní Luna?

Velmi podnětná je rovněž poslední třetina knihy, v níž autorka hovoří o progresivní Luně. Základem je opět princip analogie. V tomto případě jde o souvztažnost mezi malým cyklem (denních pohybů) a velkým cyklem (ročních pohybů). Je to starobylé vědění. Již v Bibli se říká něco o tom, že "dám ti za jeden den jeden rok…" Pro sledování změn působení Luny v naší duši a v našem životě je tato analogie zvlášť užitečná. Kdybychom totiž vycházeli jen z denních pohybů Luny, která je v jednom znamení pouze dva a půl dne, je tento denní pohyb příliš rychlý na to, abychom mohli proměny Luny den co den skutečně sledovat a plnohodnotně prožívat. Od toho nás odvádějí běžné životní úkoly a cíle. Progresivní Luna (jeden den rovná se jeden rok) setrvává však v jednom znamení dva a půl roku.

Pomocí metody progresí, jak autorka ukazuje, lze sledovat a rozvíjet svůj emocionální život a proměny péče o sebe i o druhé. Neboť když progresivní Luna vstoupí po dvou a půl letech do dalšího domu (čili oblasti) našeho horoskopu, je to "nová" zkušenost, a my obměňujeme svůj niterný život. Během toho se mohou zrodit nová životní témata a potřeby, z nichž se živí naše duše ve svém vývoji. Mění se i náš způsob stravování (úzkostlivější je náš žaludek třeba v progresivním pohybu Luny znamením Panny, ačkoliv má spíše sklon k požitkářství, díky tomu, že lunárním znamením při narození je např. znamení Býka). A mění se dokonce i naše individuální "móda" – protože Luna se svým "přibýváním" a "ubýváním" se podílí na "odhalování" a "zahalování" ve stylu našeho oblékání. To a mnohé další můžeme pozorovat v cyklech progresivní Luny, a můžeme se naučit toho využívat k vlastnímu "prospěchu", abychom žili v souladu se svými niternými rytmy.

Luna přesvícená přemírou Slunce

Autorka v knize totiž "jen tak na okraj" poukazuje na to, že my, moderní ženy, jsme se se svou přirozenou lunárností a svými niternými cykly rozešly – a to včetně emocionálních proměn (což je rozhodně něco jiného než "náladovost"!). Náš život je "přesvícen" v různém slova smyslu.
Například světelný "smog" měst, bytů, pracovišť působí stejně tak, jako by v noci neustále svítilo Slunce. Tedy jako by vlastně ani noc nebyla. Živné šťávy naše duše i našeho těla (případně lůna) jsou tak ohroženy "vysycháním". Přirozené lunární rytmy (včetně měsíčků) jsou narušeny. A samotné ženy, přirozené představitelky Luny, jako by ohrožovala přemíra Slunce (a to i jejich vnitřního) se svými "jáskými" nároky: chci být vidět, chci zářit, chci se zviditelnit, realizovat se viditelně ve světě….

Ostatně i k realizaci těchto solárních (slunečních) psychických nároků je zapotřebí vnitřní Luny. Chcete-li, jak píše autorka: "dosáhnout svých životních cílů a umožnit Slunci, aby svou zářivou energií naplňovalo váš úděl, musíte to uskutečnit prostřednictvím Luny – jiná cesta neexistuje. Neboť naplňovat svůj úděl předpokládá, že denně vykonáváte určité činnosti a zachováváte při tom určité rytmy svého života v emocionálním i tělesném smyslu."
Navázat či znovunavázat vztah ke svému lunárnímu rytmu duše je důležité nejen pro vztah matky a dítěte, ale také proto, že niterný emocionální život a vývoj je "ženským přínosem" k přirozenosti vztahů mezi mužem a ženou. Podobně jako je přirozená odlišnost mezi Lunou a Sluncem na obloze a jako je přirozený jejich společný "tanec".

Komu je kniha určena?

Tato kniha je samozřejmě určena všem ženám, které se zajímají o své vztahy rodinné a partnerské, které zajímá jejich životní cesta a vývoj. Je určena všem těm, které zajímá jejich vlastní přirozená ženskost. Vlastně by ženy tuto knihu číst měly.
Nemusí nijak moc ovládat astrologii – vlastně stačí, znají-li postavení Luny (nikoli Slunce) ve znamení při svém narození, případně mají-li k dispozici svůj horoskop. Speciální astrologické znalosti nejsou nutné. Horoskopy kniha neobsahuje. Je však napojena životní – vskutku lunární moudrostí. Tato kniha by nemohla mít nálepku, že je "feministická" – a přesto mluví ve prospěch ženství víc, než kterékoli jiné knihy či ženy.

A konec konců – proč by tuto knihu neměli číst též muži? Zvláště ti, kteří chtějí rozumět lunárnímu pólu ve svém životě, ať už ho reprezentuje jejich matka – manželka – přítelkyně – spolupracovnice – kamarádka či kamarád. Zvláště by ji pak měli číst ti muži, kteří chtějí rozumět své Animě, tedy svému vlastnímu vnitřnímu ženství. Nebo ti, kteří mají silné lunární období ve svém životě (např. astrologicky vzato aspekt pomalejší planety ve vztahu k Luně).

Přeji vám při četbě inspirativní prožitky.