Psychologická astrologie, Astropsychologie

Rozvoj moderní, především hlubinné psychologie ve 20.století přinesl do astrologie nové podněty.

Výklad individuálního horoskopu tím dostal nové impulsy:

• Horoskop lze pojmout jako strukturu potencionálních schopností a vloh, čili jako "svinutý řád" (termín současné fyziky), resp. jako scénář individuálního lidského příběhu, který se rozvíjí v rámci tzv. procesu individuace.

• Z postavení planet a konfigurací citlivých bodů horoskopu lze usuzovat na dominantní komplexy jakožto zdroje psychické energie, jež se touží prosadit na ten či onen způsob.

• Planety horoskopu lze pojmout jako základní archetypy lidské psýchy podílející se zčásti vědomě, zčásti nevědomě na utváření lidského života.

• Vědomá konfrontace s planetami-archetypy a psychickými komplexy umožňuje spoluúčast člověka na utváření jeho životního příběhu, a tím do něj vnáší větší míru svobody: čím více si člověk uvědomuje svůj úděl a čím víc jej může ovlivňovat (hledat pro něj varianty), tím méně se mu stává osudem.

Jádrem psychologické astrologie nejsou tedy vnější události – jejichž proměnlivost je ostatně nevyčerpatelná – ale především psychologický problém, který se za nimi skrývá.

Tento problém si vždy takříkajíc vynucuje určité psychické prožitky, často velmi bolestné, a to prostřednictvím nějakých událostí nebo zkušeností, které by tento psychický prožitek (například zradu, zklamání, opojení, odcizení, konflikt atd.) umožnily.

Nelze přenášet odpovědnost za vlastní osud na postavení planet

"Nepříjemná událost nebyla vyvolána špatným postavením Marta nebo Saturna ve slunečním systému; tato událost souvisí s určitou niternou psychickou problematikou, která se tímto způsobem chce dostat do vědomí."

Tento úryvek z knihy H. Meyera Astrologie a psychologie naznačuje, že události jsou chápány spíše jako symptom psychického dění u dotyčného člověka, než jako cíl pohledu astropsychologa. Jde více o to, porozumět onomu skrytému psychickému dění, neboť v něm se skrývá i to, co se nám děje, jakým způsobem a jak to prožíváme. V souvislosti s tím se pak hledají varianty, jak toto psychické dění nahlédnout, zpracovat, rozvinout či uplatnit jinak.

K vývojovému posunu od událostní a předvídací astrologie k psychologickému poradenství přispělo samozřejmě i rozšíření astrologie.

V dobách vzdálených, ale třeba ještě v renesanci, sestavovali astrologové horoskopy pro významné představitele společnosti – panovníky, příslušníky starobylých rodů, případně ty lidi, kteří vynikli v určitém oboru. Postavení těchto osob, tlak tradice, také větší míra kolektivity života přirozeně vedly astrology k tomu, aby v určité konstelaci planet viděli zrcadlo zcela určitých lidských dispozic, dobově podmíněných možností, a s nimi souvisejících událostí – státnických, politických, duchovních, válečných, zdravotních atd.

Dnešní astrologie však působí v odlišné kulturní situaci

Vyjmenujme alespoň některé její rysy:

• Dialog s astrologií může navázat většina lidí.
  Mezi nimi jsou však značné rozdíly, což není dáno jen samotnou rozdílnou strukturou životního scénáře. Psychologický problém jednotlivce může být např. umocněn tím, že jde o téma, které se projevuje a přenáší v rodině, a to někdy po celé generace. Projevuje se tlakem na určité životní projevy (např. vzdělání, úspěch) avšak většinou na úkor jiných životních projevů. Pokud se s tímto přetlakem či naopak psychickým deficitem nevyrovnáme v rámci rodiny (což není nijak jednoduché), přenášíme ho na další generaci, na vlastní děti.
  
  Psychologická astrologie také přihlíží k tomu, že lidé své dispozice rozvíjejí v nestejné míře a že varianty uplatnění toho či onoho tématu, který lze astrologicky nahlédnout, jsou individuálně rozmanité. Například tvořivost (oblast pátého domu) můžeme uplatnit vůči tomu, co vytvoříme v "podobě" dětí, ale i v jiné podobě – např. prostřednictvím založené firmy (je to také dítě naší tvořivosti, aktivity), nebo prostřednictvím knihy, inovačního projektu a pod. Tato oblast se může stát hlavním projevem vědomé aktivity určitého člověka, u jiného však zkušeností přijímanou pasivně prostřednictvím blízkých osob (přestože má Marta v pátém domě). Vždy to však zahrnuje rozmanité psychologické dění.

• Proměnily se reálie, tedy ony kulisy a kostýmy, v nichž se odvěká astrologická, vlastně psychologická témata odehrávají.
  Například oblast komunikace (třetí dům) už zdaleka není záležitostí jenom slovního či písemného projevu jako v dobách antických. Dnes tuto oblast reprezentuje celý svět počítačové a komunikační techniky, kde mohou lidé uplatnit své "blíženecké" nebo "merkuriální" psychické dispozice. Kořeny "tradiční astrologie" se nezměnily, projevy těchto kořenů však ano. Souvisí to samozřejmě s rozmanitými psychologickými tématy. Např. s iluzí o dostupnosti kontaktů (Internet a jiné sítě), za níž se však často skrývá problém individua s navazováním skutečných kontaktů…

• Mnohem větší míra individualismu.
  Na jedné straně to s sebou nese přetrhávání tradiční kořenů a vazeb, větší tlak na "sebeprosazení" a "seberealisaci", často na úkor jiných lidských dispozic. Je s tím také spojen závažný problém individua navázat vztah k nadindividuálním, tedy věčným a v tomto smyslu posvátným silám. Avšak na straně druhé, individualismus vyvolává tlak na utváření vlastního života, na odpovědnost za něj a na individuální možnosti svobody ve vztahu k lidskému údělu.

Proč psychologická astrologie?

Psychologická astrologie se tedy zásadně nijak neliší od tradiční astrologie. Je rozvinutím stejných kořenů, stejného vertikálního řádu, stejného zrcadlení. Avšak nejde jí o pouhý popis reality, hledání "nevyhnutelného" determinismu událostí, nýbrž o něco jiného. O to, aby člověk navázal vztah k sobě, aby vstoupil do dialogu se svým nitrem, aby se ujal svých dispozic s veškerou jejich protikladností, aby navázal kontakt se svým nevědomím, aby to, co projektuje na druhé, na své blízké, na spolupracovníky atd. dokázal přijmout jako vlastní dispozice.