Psychologická astrologie, Astropsychologie

Německý spisovatel, předchůdce romantismu, přírodovědec, filosof, ministr. Formoval svou dobu, stal se ztělesněním německé kultury. Obsáhl „renesanční“ šíři činností. Byl básníkem, spisovatelem, dramatikem. Dobře maloval. Vyznačoval ho mimořádně hluboký duchovní ponor, se zaujetím pro mytologii, náboženství, esoteriku, historii ad. Byl laickým přírodovědcem, badatelem a experimentátorem, hledal a zkoumal minerály, rostliny, povahu světla a barev ad. Byl rovněž reálně společensky a politicky angažován. Stal se proslulý a slavný již za svého života. Romantické ladění a cituplnost se často projevily ve vztazích se ženami, které byly pro něho inspirací. Byl povýšen do šlechtického stavu a setkával se se společenskou elitou. Avšak pojal za manželku ženu velmi prostou, na niž vyšší společnost kriticky shlížela.

Goethova tvorba ovlivnila další umělce a myslitele (mezi které patřili také R. Steiner a C. G. Jung). Jeho dílo a působení je tak komplexní, že je nelze obsáhnout. S ostychem načrtnu jen něco málo o těch zdánlivě protikladných vlohách na podkladě horoskopu. Pokud jde o konkrétní údaje o životě a díle Mistra, každý, kdo chce, si je najde. O první polovině svého života vypráví sám Goethe. ⁴ O celém jeho životě je např. pěkná, dnes už klasická kniha od R. Friedenthala. ¹ 1) Dvé živlů – dvojí přirozenost V horoskopu vidíme, že jsou obsazeny téměř jen dva živly. Živel země (zelená znamení) – praktičnost, příroda. A druhý je živel vody - city, fantazie, vzpomínky, představivost. V tom lze spatřoval to rozpětí od přírodovědy k básnictví. Vodní živel je zdůrazněn tím, že je v něm ascendent. Ten určuje začátek horoskopu (domů) a k jeho výpočtu je třeba znát přesné údaje o čase a místu narození.

Časový údaj o narození bývá zjišťován různě. Někdy je znám z vyprávění rodiny. Vyšší hodnověrnost mají oficiální písemné záznamy (hodnotící systém Rodden Rating). Goethe ve své autobiografii Z mého života uvádí: „Přišel jsem na svět ve Frankfurtu nad Mohanem úderem poledne…“ ⁴ Je však dochován tehdejší písemný záznam o narození dítěte mezi polednem a jednou hodinou místního času, a hodnověrný čas narození je 12:30 místního času. 2) Duše, duch, země Ascendent je ve vodním znamení Štíra. Za ascendentem je jako první planeta Pluto, jež je vládcem Štíra. Dále je ve vodním živlu (v Rybách) Imum coeli, zkratka IC, další důležitý bod horoskopu. Je začátkem 4. domu, což je životní oblast spojená se soukromím, rodinou, domovem, a také s citovostí a empatií, oduševnělostí. Navíc vidíme těsně u IC Lunu (takové těsnosti říkáme, že je Luna na IC). Luna souvisí s domovem, citovou intimitou a citovým prožíváním. Luna stejně jako IC a čtvrtý dům jsou v Rybách. Ryby jsou znamením nekonečných hlubin a rozloh, a symbolizují mimo jiné fantazii, imaginaci, umění, také spiritualitu.

Celá zmíněná konstelace naznačuje schopnost duševního naladění se na „veškerenstvo“. Duše jako echolátor. Ve 4. domě je navíc Jupiter, čili řecký Zeus, v mytologii nejvyšší bůh na Olympu, před kterým se rozprostírá celý svět. Symbolizuje přesahy, prostory, souvislosti, koncepce (vědecké, estetické, filosofické) ad. Jupiter je spojen s duchovnosti, duchem, intuicí, celkovostí.

Rybám vládne, čili odpovídá planeta Neptun. Ten je generačně ve vodním znamení Raka a v 9. domě horoskopu. Znalí astrologie vědí, že se tu znovu opakují témata v přechozích řádcích zmíněná. Citovost, imaginace, celkovost.

Druhým významným živlem v Goethově horoskopu je země. V ní jsou další dva zdůrazněné body horoskopu – descendent (DC) a Medium coeli (MC). K nim se ještě dostaneme. V zemitém znamení je z planet Slunce a Venuše. Venuše jež zastupuje uměleckou tvorbu a také diplomacii, je v 10. domě věhlasu, společenského uplatnění, úspěchu.


Slunce je v 9. domě, kde se objevují širší souvislosti (o tom ještě dále). Slunce je ve specifickém postavení, neboť tvoří s Lunou úplněk, ve kterém se propojují živel země a vody. Úplněk je plodivý Je to vždy opozice Slunce a Luny, a nemusí být ta opozice přesná (zde je nepřesnost, čili orbis 7 stupňů). Existuje i za dne, i když Lunu nevidíme (což je v horoskopu Goetha). Úplněk vybízí k úplnosti, k tomu, aby se něco zrodilo z „lůna“, aby se úplňková témata zviditelnila. U Goetha to mělo či mohlo znamenat, aby se zviditelnily plody jeho umělecké a duchovní tvorby. A měl přitom čerpat také z reality a přírody. V Italské cestě píše:

„Připadám si jako Antaios, který načerpá vždy nové síly, když jeho dotyk s matkou Zemí je co nejsilnější.“


Johann Wolfgang Goethe, nar. 28. 8. 1749, 12:30 LMT (UT 11:55:20),
Frankfurt nad Mohanem, DE. Data: astro.com, RR-AA. Domy Koch 3) Celistvost Goethe projevoval smysl pro celkové souvislosti, ať už filosofické, estetické, náboženské, světonázorové a další. Šíře jeho duchovního záběru byla a je ohromující. Studoval antiku, hebrejštinu, bibli, zajímal se o alchymii a esoterní symboliku atd. Měl pronikavý vhled v přírodním bádání. Dobrodružství vědění, ale i cestování do vzdálenějších oblastí souvisejí s 9. domem. Dnes bychom to možná nazvali holistickým přístupem. Skrze konkrétní realitu spatřoval pravzory (Jung by řekl archetypy). Pravzory spatřoval v lidských dramatech, v přírodě (hledání prarostliny), v náboženství (uvažoval o pranáboženství), v umění atd. Slovy R. Starého: „Filosof, který viděl ideje.“ ⁶ Jde o ideje v platonském smyslu, tedy ne snad myšlenky, ale prapůvodní jsoucna, obecné či základní formy bytí. Vidět formy – pravzory – jako jakýsi hluboko skrytý formující princip podporuje postavení Saturna ve 12. domě Goethova horoskopu (Saturn vymezuje/omezuje, čili dává tvar).

Ve svém působení Goethe úžasně rozvinul potřeby svého Slunce, jež symbolizuje osobní Já, celkovou tvůrčí energii, seberealizaci, touhu se zaskvět apod. Slunce je v 9. domě, do kterého lze řadit také rozvíjení a peripetie životního příběhu a jeho smysl. Goethe nebyl pouhý „vypravěč“ – byl víc než kdo jiný orientován na svůj životní příběh, z pohledu některých až „sebestředně“ (což symbolizuje v astrologii právě Slunce). Jeho literární tvorba, biografie, dopisy, úvahy ad. jsou zrcadlem souvislostí skrze vlastní Já. Jeho vnitřní zrak, jeho Já vytvářely rovnici s objektivním světem. V duchu zásady, že ve světě hledáme a spatřujeme, co sami jsme, i když o tom nevíme. 4) Mít moc – ale nad čím? Ve své autobiografii Goethe uvádí: „Díky … dobrým znamením… jsem byl zřejmě zachován při životě, neboť neobratná porodní bába zavinila, že jsem přišel na svět jako mrtvý, a stálo to mnoho námahy, abych spatřil světlo světa.“ ² Jako by na samém počátku žití umřel a znovu se narodil. Tento silný motiv nás znovu přivádí k ascendentu Goethova horoskopu ve znamení Štíra. Tomuto znamení odpovídá archetypově Pluto. V řecké mytologii pán podsvětí.

Ascendentové znamení vládne osobnímu horoskopu a planeta odpovídající tomu znamení je vládnoucí planetou osobního horoskopu. To je tedy Pluto, v horoskopu v 1. domě hned za AC, tedy v aktivním, zdůrazněném postavení. Pluto je dobově ve svém astrologickém znamení, totiž ve Štíru. Všechna síla tohoto znamení a archetypu je tu koncentrována. Je to téma moci. Ale nad čím? Mytologický Pluto či Hádes je „pán nad životem a smrtí“. Energie, která se zmocňuje života, ne třeba fyzicky, ale psychicky. Někteří se mohou stát „pány“ nad životem druhých (např. manipulací). Zatímco jiní tu energii prožívají třeba nechtě v závislosti na někom „mocnějším“.

Nejtěžší, ale správné je mít moc nad sebou. Přijít na to, co jsme zač. Zjistit svá osobní pokušení moci. Nebo bezmoci. Rozvinout svou energii ne na úkor druhých. Tvořit, růst, rozvíjet se. Najít svou opravdovost, autenticitu.

Goethe měl také svá pokušení moci. Zpracovával je imaginativně. Od mládí až do pozdního věku, šedesát let pracoval na Faustovi. Faustova touha „zmocnit“ se milované Markétky. Faustova ctižádost. Tu měl v sobě i Goethe, který léta působil jako tajný rada ve službách sasko-výmarského vévody. Odvrácenou stránku pokušení moci ztělesňuje ve Faustovi Mefisto, ironik a nihilista, ten démon slibující moc nad tím či oním. Archetyp moci a manipulace jako obraz z vlastního nitra. Souvisí s tím také sebezničení. Nebo sebevražda, kterou zvolil mladík v milostném románu Werther. Inspirací k románu byl Goethovi vlastní nenaplněný milostný cit a smrt jednoho kolegy. Po ohlasu románu a vlně sebevražd (takovou moc mělo jeho dílo!) Goethe do druhého vydání připsal: „Buď muž a nenásleduj mne!“ 5) Voda mrtvá a živá To nejzazší a nejtěžší v tématech Štíra a Pluta je autenticita. Jejím znakem je transformace. Jejím palivem je krize. Její pohádkou je pohádka o živé a mrtvé vodě. A víme, že nejprve se kropí mrtvou vodou. Může to být deprese, selhání, pocit zmaru (od slova máry, smrt). Přijít na to, kým opravdu jsme, se neobejde bez krizí a „ztrát“. A nutné je zrcadlo sebereflexe.

Ty životní předěly, kdy je třeba „odumřít“ a znovu se „zrodit“, znal Goethe už od mládí. Nebylo to jen při jeho porodu, kdy byl jako mrtvý a oživen. Ty předěly měly např. podobu nemoci. V autobiografii Z mého života píše: „Jedné noci jsem se probudil s prudkým chrlením krve… A tak jsem se několik dní potácel mezi životem a smrtí“ – musel se odstranit nádor na krku – „… a protože příroda pomohla, zdálo se, že se ze mne také stává jiný člověk.“ ⁴ Záchvaty melancholie ustoupily a prožíval větší veselost ducha. A to byl ještě mládeneček! Ale musel tou obtížnou cestou proměn jíti dál.

J. P. Eckermann, přítel, důvěrník a tajemník z posledních devíti let Goethova života, cituje např. tato slova, jimiž Goethe tu cestu temna a světla shrnuje: „Úděl člověka určují okamžiky jeho zatemnění a osvícení!“ ¹ Transformaci může symbolizovat proměna kukly-larvy-motýla. A v závěru Fausta jsou slova „V motýlí kukle jej /Radostně vítáme“. Životopisec R. Friedenthal o Goethovi píše, že měl „dar zanechat za sebou uplynulý stupeň života jako ,vysvlečenou hadí kůži´.“ ² 6) „prcháme milujícím a milujeme prchající“ Během svého života nalezl Goethe mnohé popudy k transformaci v milostných vztazích. Jejich zvláštní povahu naznačují jeho slova citovaná v nadpisu. Buď se citově připoutal k ženě, která mu nechtěla či nemohla patřit. Nebo když se od něj čekal pevnější svazek, sám vztah ukončil.. Podle C. G. Junga je Anima v duši muže předobrazem ženství, jež muž v ženách hledá. Astrologicky jde zejména o postavení Venuše a Luny v osobním horoskopu. Venuše je u Goetha v Panně. Tu mohou ztělesňovat čisté milé dívky – jako byla půvabná Markétka z Goethova mládí, na kterou vroucně vzpomíná v autobiografii. Možná podobný cit zakoušel k Lili, jediné dívce, s níž se zasnoubil. Choval k ní něžné city, ale závazku se začal děsit: „mám žít, jak si ona zvykla“. ⁵ A uprchne od ní tím, že přijme pozvání do Výmaru, kde zůstane.

Druhou stránkou jeho vnitřní ženskosti je Luna v Rybách. Náklonnost nekonečná, obětavá, ale také mizející. Luna je v aspektu (spojení) se Saturnem, který představuje jistou nedostupnost, či zábrany. Goethe se např. zamiloval do Lotty, snoubenky svého přítele (inspirace k Wertherovi). Luna se Saturnem mohou rovněž nabýt podoby vztahu ke starší osobě, jež se tak trochu stává náhradou některého z rodičů. Známá je Goethova láska (fyzicky nenaplněná) k Charlotte von Stein, o sedm let starší provdané šlechtičně. Deset let trvající vzájemná náklonnost skončila nečekaným odjezdem Goetha do ciziny (Italská cesta). Zklamání paní von Stein bylo značné. Nepochopila, že se již její poslání naplnilo. Pomohla Goethovi v době jeho politické angažovanosti ve Výmaru, aby se zklidnil, ukáznil a uspořádal své city a byla mu v tom „rádkyní a utěšitelkou, přítelkyní duše“ ⁵ Život však Goethovi předestřel další směr cesty. A on se po ní musel vydat – věren sám sobě. A přece Goethe dokázal posléze žít s jednou partnerkou, dokud nezemřela. O koho se jednalo? 7) „přírodní bytůstka“ Krátce po návratu z Itálie Goethe potkává ve Výmaru Christinu Vulpiusovou. Bylo jí 23 let, jemu již 46 let. Živý výraz její tváře, bohaté hnědé kadeře, výrazné oči, nekomplikovaná povaha, její srdečné, veselé, laskavé chování se mu ohromně zalíbily. Byla prostého původu. To, že z ní učinil svou milenku, by jako aférka ještě tehdy „prošlo“. Ale jejich společné soužití mu Výmar zazlíval. Povila mu několik dětí, bohužel přežil jen chlapec August.

Po osmnácti letech „manželství nadivoko“ ji učinil svou legitimní manželkou poté, co ochránila jeho život a dům obratným jednáním za prusko-napoleonské války. Ovšem mínění „lepší společnosti“ o tom jeho „stvořeníčku“ se po jejich sňatku příliš nezměnilo. Soužití Goetha s Christinou bylo harmonické. Goethovi poskytla mnoho „soukromého štěstí“, jak útulnou domácností, tak tělesnou intimitou. Přitom si dopřávali vzájemný prostor pro flirtování s „očky“, jak to nazývali. Jejich dochovaná korespondence svědčí o vzájemné podpoře a lásce – i o té, co prochází žaludkem. Jako by se naplnily dispozice znamení Býka na descendentu (DC). Zde má Goethe v horoskopu znamení Býka.

Descendent a sedmý dům jsou oblastí partnerských vztahů. Znamení Býka vládne Venuše v podobě, kterou Řekové nazývali Venuší pozemskou. Představuje smyslovou, erotickou stránku života. Venuše je u Goetha v Panně, což může také znamenat vnitřní očekávání partnerky, jež je smyslově založená, ale není „líná“. A protože je Venuše u Goetha spojená s Jupiterem, zabarvují tuto podobu jeho vnitřní Animy jupiterské rysy: optimismus, srdečnost, velkorysost. To v sobě Christina měla, neboť jí dle jejího horoskopu Jupiter vládnul (ascendent ve Střelci). Milá Christina! Bohužel ač mladá, zemřela již roku 1816. Goethe si zapsal: „Prázdnota a smrtelné ticho ve mně i kolem mne.“ ⁵

Po dalších pěti-šesti letech, zaplněných tvorbou, se téměř osmdesátiletý Goethe zamiloval. Do mladičké Ulriky von Levetzow v Mariánských lázních. „U lidí skvěle nadaných pozorujeme ještě i ve stáří stále nová období zvláštní tvořivé síly; zdá se, jako by u nich vždy znovu a znovu nastávalo dočasné omládnutí“, ¹ uvádí jeho slova Eckermann. Goethe uvažoval o sňatku, ale byl odmítnut.

Ale ještě jedna krizová událost na Goetha čekala. Tragická smrt syna Augusta. Za rok a půl zemřel též Goethe.

Uzavřu Goethův bohatý životní příběh jeho vlastními slovy, jež zapsal Eckermann: „Každá tvůrčí činnost nejvyššího druhu… přinášející plody a důsledky, je povznesena nad všecku pozemskou moc a nikdo jí nevládne. Na to vše se musí člověk dívat jako na nenadálé dary shůry…“ ¹ 8) Dovětek: K psaní medailonku o Goethovi jsem se z ostychu rozhodovala dlouho. Závažný plutonický tranzit v mém životě mne však přec jen „přinutil“ medailonek pro čas. Sféra v roce 2019 napsat. A přirozeně jsem se zaměřila na štírovsko-plutonické dispozice Goetha. (Pro knihu jsem text upravila.)

Chci však upozornit na skvělou studii jungiánského esejisty a astrologa R. Starého Utrpení mladého Goetha ⁷ z roku 2020. Sleduje v ní neuralgický leitmotiv Goethova života a tvorby, což je konjunkce Slunce a Lility. Události, o nichž pojednávám já ve svém medailonku, zejm. dramatické narození či nemoc, milostné vztahy, či díla Werther, Faust, jsou v eseji R. Starého průkazně a sugestivně uvedeny do souvislosti s onou konstelací. Se zápasem „slunečního hrdiny“ s démonkou Lilitou.

Goethe o ní vskutku ví své. K uvedené eseji R. Starého přidám citaci z Fausta. O Valpružině noci se Faust od Mefistofela dozví o bytosti jménem Lilita – „Je nebezpečná krása jejích vlasů, té ozdoby jíž nejvíc vyniká. Tou jestli dobude si mladíka, pak do drahných ho nepropustí časů.“ ³

Když jsem rozjímala nad tou esejí, rmoutila mne otázka, jak to bylo s milou Christinou, Goethovou manželkou. Její útrapy před smrtí byly kruté. ⁵ Přijala snad z lásky ke Goethovi útrapy působené Lilitou na sebe? I ona měla v horoskopu konjunkci Slunce a Lility, podobně jako Goethe.

Přidávám tento dovětek ještě z jednoho důvodu. A sice že podobné potíže při narození jako Goethe měl i představitel jiné doby a oboru působení, Frank Sinatra. I jemu hrozilo udušení v důsledku asfyxie. O tom však více v medailonku o něm v této knížce. 9) Odkazy a zdroje: 1. Eckermann, J. P.: Rozhovory s Goethem. Přel. Jiroudková, Kamila. Praha 1955.
2. Friedenthal, Richard: Goethe. Přel. Toman, Rudolf. Praha 1973.
3. Goethe, J. W: Faust. Přel. Fischer, Otakar. Praha 1942.
4. Goethe, J. W.: Z mého života (Báseň a pravda). Přel. Macháčková-Riegrerová, Věra. Praha 1998.
5. Seeleová, Astrid: Ženy kolem Goetha. Přel. Chytilová, Lenka. Praha 1998.
6. Starý, Rudolf: Goethe – filosof, který viděl ideje. In: Revue Prostor 1992. Online
7. Starý, Rudolf: Utrpení mladého Goetha. Online