Psychologická astrologie, Astropsychologie

Při pohledu do Hitchcockova horoskopu je hned zřejmé, které planety představují dominantní komplex a které jsou hlavní osoby jeho životního příběhu: Slunce v širší konjunkci s Venuší a Černou Lunou-Lilitou ve znamení Lva v 1. domě, v kvadrátu na Lunu v konjunkci s Jupiterem ve znamení Štíra. Jeho lví Venuše je jako vždy krásná, vysoká a štíhlá blondýna, ale blízké příbuzenství s Lilitou z ní učinila lhářku a zlodějku. Navíc je ohrožována Velkou matkou – Lunou v konjunkci s Jupiterem ve Štíru, která jí nechce dovolit, aby se sblížila s kterýmkoli mužem; jinak je připravena ji zahubit.



Úkol pro „pohádkového“ hrdinu je tedy jasný: Vysvobodit svou Animu-Venuši z nadvlády Lility a zlé a nepřející Velké matky. Jeho sluneční vědomí a odvaha musejí však čelit velké převaze negativních ženských sil. Značná část Hitchcockovy filmové tvorby je svědectvím o tomto nerovném zápase.

Ve filmu Vertigo (1958) je Venuše svržena z klášterní věže (v pozadí dramatické scény se mihne temný přízrak abatyše).

Ve filmu Psycho (1960) ji zavraždí Zlá matka, která je sice už dávno mrtvá, ale ve svém synovi je stále přítomná a koná skrze něho.

Ve filmu Marnie (1964) se konečně podaří ji zachránit, a to díky tomu, že Hitchcock dosadí do hry místo Zlé matky matku ušlechtilou – milující a obětující se pro svou dceru.

Toto „řešení“ není tak zcela nerealistické (vymyšlené), jak by se na první pohled zdálo.

Štír je jediné znamení zvěrokruhu, které je dvojznačné, a to v souladu se svou schopností proměny: jeho symbolem je buď štír, nebo orel, který je jeho vyšší, duchovně proměněnou podobou: v mandorle je evangelista Jan znázorněn nikoli štírem, nýbrž orlem. (Znamení Blíženců je dvojaké, přičemž jeden z bratrů představuje trvale pozemský pól, druhý trvale pól vesmírný.)

Také Luna jako symbol archetypu Matky je ve znamení Štíra schopna takové proměny.

Hitchcock se sice k herečce Tippi Hedrenové (podle jejího svědectví) nechoval zrovna jako gentleman, ale Hitchcockovi se díky tomuto filmu podařilo vysvobodit Animu – svou vnitřní ženskost - z vlivu krajně negativních ženských sil.

O filmu Marnie by bylo možné říct, že je to instruktážní film, který ukazuje, jak je třeba postupovat při psychoanalytické terapii (méně zainteresovaný divák se zřejmě nudí ještě o něco víc než našinec). Terapie je však správně stanovena, a proto stojí zato zapamatovat si její základní podmínku:

Chce-li nadlidsky trpělivý „pohádkový hrdina“ (Slunce ve Lvu) zbavit svou Animu-Venuši (krásnou „lvici“) neblahého vlivu „lví“ Lility (v příslušné galerii jsme jí přisoudili podobu biblické zrádné Dalily), je klíčem k úspěchu proměna matky – Luny ve znamení Štíra v matku milující a obětující se v zájmu své dcery. Démonka Lilita se dnes vyhání z lidské duše stejně, jako se dříve vyháněli zlí duchové. Ona sama se až do skonání věků nezmění.

Přitom je třeba zdůraznit ještě jednu věc:

Velká matka – bez ohledu na astrologickou metaforiku – je faktor působící v psychice Alfreda Hitchcocka (není ovšem náhoda, že jeho „vnější matka“ ho jako malého chlapce nutila stát za trest hodiny u nohou její postele: svůj k svému). Její proměna musí být tedy dílem režiséra samého.

Facit: Slavný „mistr hororu“ a platonický obdivovatel krásných žen je ve skutečnosti jedním z největších psychologů 20. století. Je možné ho dokonce pokládat za zakladatele filmoterapie, která spočívá v tom, že své životní zadání (individuační úkol) se pokoušíme zahlédnout v některém filmu nebo v jeho zápletce, případně v některé filmové postavě, a to na základě principu podobnosti. Filmové plátno působí v takovém případě jako zrcadlo, v němž můžeme zahlédnout to, co se týká i nás samých a díky tomu si uvědomit některé momenty svého životního příběhu, jinak řečeno, uvědomit si, které komplexy naší psychiky se na něm určujícím způsobem podílejí.

Hitchcock provozoval filmoterapii tím způsobem, že si sám nacházel klíčová témata a sám je zfilmoval. Ve svých nejvýznamnějších filmech se stále znovu a znovu pokouší předvést na plátně to, co trýznilo jeho duši a co pomocí filmových obrazů toužilo po uvědomění a „vyléčení“. Tato klíčová témata se obvykle hledají v Hitchcockově dětství nebo v jeho vztazích k ženám v dospělém věku. To jsou však oblasti života, v nichž se ve vnějších dějstvích odehrává to, co astropsychologie nachází již ve vrozené struktuře jeho psýchy, resp. v dominantních konstelacích jeho horoskopu.