Psychologická astrologie, Astropsychologie

O Písni písní a Dračím ocase /z dopisu/
Hermeneutika tohoto poetického veledíla patří k nejobtížnějším, a tak ji raději přenecháme povolanějším. V úvodu k Písni písní se v ekumenickém překladu dočtete, že mezi výklady převažuje výklad alegorický. Dále se tam praví, že Písni neporozumíme, jestliže se spolehneme jenom na alegorický výklad: „Proto je oprávněná otázka, zda nelze chápat Píseň písní doslovně.“
     Takže oslava tělesné lásky v Písmu svatém. Konečně, proč ne? Ale správný výklad to, obávám se, není. Proč? Protože Píseň je koncipována na úrovni (vitalstasis), jaká je pro člověka dosažitelná jenom výjimečně, a proto je také připisována moudrému Šalomounovi. Jde o úroveň, kdy se tělesná a duchovní láska k sobě přiblížily natolik, že se vzájemně prolínají: tělesná láska je oduševnělá, duchovní láska je vtělená. Jejich úplné splynutí je nedosažitelné, ale jejich extatické sblížení je možné.
     Je to poněkud absurdní (a já se omlouvám), ale napadla mě souvislost s výkladem astrologické symboliky Dračího ocasu a Dračí hlavy. Obvyklý výklad ukazuje na směr vývoje člověka od nižší úrovně (plazí mozek) k vyšší civilizační úrovni (šedá kůra mozková). Zdá se však, že takový jednosměrný vývoj by mohl mít za následek, že tisíciletá zkušenost reprezentovaná Dračím ocasem by spolu s instinkty a intuicí byla opuštěna jako překonaná. Výsledkem takového vývoje v novověku byla Comtova triáda: mythologie, náboženství, rozum. Byl to Jung, který zahájil svou misi poukazem na to, že příliš velká převaha vědomí nad nevědomím může mít za následek vzpouru archaických sil nevědomí.
     Nabízí se výklad, podle něhož by oba protikladné póly, Dračí ocas a Dračí hlava, měly směřovat ke středu psychické monády (zvěrokruhu) a vzájemně se konfrontovat, obohacovat a tříbit. Výsledkem by mohlo být to, na co jsme nedávno narazili u Lessinga: Člověk by podle jeho názoru měl myslet srdcem a cítit hlavou. Jinak řečeno, měl by myslet intuicí a cítit rozumem. Není to daleko od ideálního vztahu mezi pravou a levou hemisférou lidského mozku. Goethovsky řečeno: Myslet svou představivostí a představovat si svět pomocí svého myšlení.
     Tato hypotéza stojí jistě za zamyšlení. K fenomenologii psa ve zvěrokruhu /Z dopisu/
Pane kolego,
to, co jste mi napsal o sporu „kam s ním“, totiž se psem, co se týče jeho přiřazení k určité planetě, lze chápat jako fenomenologii psa ve světle zvěrokruhu.
     Pes není tím či oním, nýbrž jeví se tak či onak, a to v kontextu s nezjevným archetypem Psa. Svými vlastnostmi a schopnostmi odpovídá více nebo méně určitému znamení. Vezmeme-li v úvahu rozdílné predispozice vnímání, je přirozené, že se každému pozorovateli bude jevit toto panorama odlišným způsobem. Znamení, v němž stojí Slunce, případně několik dalších planet, může svádět ke ztotožnění psa dané rasy se psem všeobecným. Každému znamení a každé planetě odpovídá jeden druh psa více než některý jiný.
     Posílám Vám schéma z knihy Das senkrechte Weltbild autorů N. Kleina a R. Dahlkeho (je to základní příručka analogického myšlení, kterou jsem už nestihl vydat). Se slovníkem to zvládnete. A můžete si vytvořit schéma podle svých vlastních predispozic.

Jako homeopat se můžete pokusit o své „psí similimum“, v závislosti na dominantním faktoru ve Vašem horoskopu. Váš oblíbený pes jménem Pluto je pravděpodobně „Pes baskervilský“ nebo je top tříhlavý Kerberos hlídající vchod do Hádu, případně je příbuzný se psy u nohou alexandrijského boha Serafida, kteří rovněž střeží vchod do podsvětí.
     Nebo to můžete vzít podle jednotlivých znamení a jeho vládců:


PSI - Schéma z knihy Das senkrechte Weltbild

Mars v Beranu potřebuje nejspíš psa, který dokáže zneškodnit pachatele (něm. vlčáka nebo dobrmana).
Venuše v Býku dá přednost psům, kteří dovedou ochránit stádo ovcí před vlky (ovčáčtí psi).
Merkur v Blížencích potřebuje psa, který aportuje (loveckého psa, irského nebo anglického setra).
Luna v Raku si opatří psa, který dokáže ohlídat její dům, a pokud se cítí v bezpečí, opatří si domácího mazlíčka (čivavu, maltézského psíka nebo bišonka).
Slunce ve Lvu nalezne svou obdobu ve zlatém retrívru nebo ve velkolepé německé doze.
Merkur v Panně má psa, který dokáže vyčenichat drogy v příručním zavazadle (to je několik druhů vlčáků).
Venuše ve Vahách potřebuje psa, s nímž se může ucházet o cenu na výstavě psů (třeba jorkširského teriéra nebo pudla).
Pluto ve Štíru má psa, který se podobá Vašemu „psu Baskervilskému“.
Jupiter ve Střelci vyžaduje psa, který ho provází na lovu (stavače).
Saturn v Kozorohu má nejspíš psa, který reprezentuje jeho společenské postavení a je klidný a důstojný (greyhound nebo basset).
Uran ve Vodnáři se pyšní psem, který vyniká svými rozměry nebo vlastnostmi (například chrt, barzoj, pekinéz, husky).
Neptun v Rybách chová snad nejpočetnější druh nejrůznějších kříženců.
     Přiřadit psa pouze jednomu znamení nebo jedné planetě nedává smysl. Nechápu, jak mohl někdo na něco takového připadnout. Leda že by se jednalo o astrologii založenou na jiném principu, než je princip fenomenologický. Ale taková astrologie by rovněž nedávala smysl. Konjunkce trans. Luny a trans. Venuše
Včera, 12. září v 21.35 hod. došlo ve znamení Lva ke konjunkci transitující Luny s transitující Venuší. Bylo možné ji pozorovat na jasné noční obloze. V pozdějších ranních hodinách se Luna pozvolna vzdalovala Venuši (Jitřence).
     Tato konjunkce naznačuje nespočet témat a jejich metamorfóz, v závislosti na daných podmínkách:
     Je to čas, kdy soulad vnímání (Luna) a krásy (Venuše) dosahuje vrcholné harmonie.
     Konjunkce naznačující prožitek něčeho příjemného; umělce vyzývá k tvorbě něčeho krásného.
     Je to situace příhodná pro setkání matky a dcery (Demeter a Persefony), mohou se smířit, obejmout se a dát si najevo své sympatie.
     Noční temnotou se plíží jako vlk Verlainova „záludná Luna“ („La Lune maligne á soi“) v podobě dobrotivé babičky, aby se zmocnila Karkulky, té hezoučké a naivní dívenky.
     Orgasmus, k němuž v dané chvíli dochází, je pravděpodobně velmi příznivý otěhotnění – mateřství.
     Autista s dominantní levou hemisférou v dané chvíli zapochyboval, zda je možné se zbavit příjemných emocí, jež ho náhle zaplavily, způsobem, jaký doporučuje Spinoza: ten totiž tvrdil, že se emoce rozplynou, jakmile pro ně zvolíme vhodný pojem.
     Autista s dominantní pravou hemisférou pocítí nutkavou potřebu nalézt pro své rozjitřené city konkrétní příčinu, a tak si nalistuje svůj „hvězdný kalendář“, aby zjistil, jaké postavení hvězd ho ve tři hodiny ráno přilákalo k pozorování noční oblohy. Horoskop jako prisma
Jung (parafr.):
Neptáme se jen na to, co bylo řečeno, ptáme se především na to, kdo to řekl, neboť jen tímto srovnáním můžeme zjistit, jakou má získaný poznatek hodnotu.
Hillman v rozhovoru se Shamdasanim v knize Nářek mrtvých tuto Jungovu zásadu zniternil. Hillman se ptá: „Kdo dominuje v mé mysli?“, jinak řečeno, „Kdo určuje můj způsob nazírání?“
     A jsme rovnou na půdě astrologie. Nepřekvapuje, že Hillmanův syn se stal astrologem: Jako by chtěl svému otci nalézt odpověď na jeho otázku. Odpověď se skrývá v horoskopu chápaném jako prisma, skrze nějž vnímáme svět a promlouváme o něm. Planety v horoskopu můžeme považovat za obdobu indických čaker, jsou to „energetická centra“, resp. přijímací stanice vesmírné energie, přičemž duše je transformátorem a moderátorem této energie. Jung označil tato energetická centra za „ohniska psychické energie“.
     Nativní horoskop jako celek (radix), tj. jako strukturovanou monádu, lze označit spolu s Sheldrakem za morfogenetické pole, které je sice trvalé (je to individuální mýtus), ale jako součást kosmogeneze pokračuje ve tvarování scénáře životního příběhu. Témata
Každá konstelace planet a ostatních relevantních faktorů horoskopu představuje určité téma, které se v rámci rozvíjení příběhu projeví buď aktivně, nebo pasivně, pokud není zcela potlačeno, případně deformováno. Srovnávací tvarosloví (komparativní morfologie) ukazuje, jak se toto téma projevuje v životě těch, kteří jím byli osudem obdařeni. Někteří se s těmito tématy ztotožní a stanou se jejich realizátory. Jiné tato témata ohrožují, a proto se snaží se jim vyhnout.
     Způsob, jak se veřejně známí lidé dokážou vypořádat se svými hlavními tématy, může sloužit jako poučení nebo varování pro ostatní, kteří zjistí, že mají stejné konstelace ve svém horoskopu. Lilita (střední) v konstelacích s Merkurem a s ostatními planetami horoskopu
V poslední době jsme měli příležitost sledovat několik případů, v nichž se vyskytovala témata spojená s pomluvami, osočováním, zlovolným nařčením, soudním obviněním, urážkami a invektivami. Tato témata nacházíme velmi často v souvislosti s aspekty Lility a Merkura.
     Přímo ukázkovým případem je bývalý president Zeman (Merkur v Panně 19°, Lilita v Panně 25°, navíc Cheiron V Panně 24°). Místo povzbuzování, chválení a výzev ke zlepšování vztahů mezi lidmi od něho občané slyšeli slova urážek a nadávek plných pohrdání, namířených hlavně na novináře („Nedávno jsem novináře označil za póvl a hnůj. Po tom, co jste dnes napsali, se musím hnoji omluvit.“), nebo na pracovníky bezpečnostních složek (“Čučkaři!“). Zeman se natolik ztotožnil s touto konstelací, že ho měla Lilita plně ve své moci. Že by se tomuto „energetickému centru“ vzepřel, ho ani nenapadlo. Užíval si to (přesněji řečeno, užívala si ho).
     Jako by na tom nebylo dosti, president Zeman si jako mluvčího zvolil J. Ovčáčka, jehož Lilita je v konjunkci s retrográdním Jupiterem 6° Lva, Lilita 10° Lva; Merkur je neaspektovaný a ocitá se tak bez kontextu s ostatními částmi horoskopu, takže je snadno zneužitelný. Lilita promlouvá v takové konstelaci vskutku všeobsáhlým a bombastickým způsobem.
Alespoň několik příkladů ze Seznamu:
„Pražská kavárna se fašizuje.“
„Tenhle idiot dělá zástupce šéfredaktora…“
„Nějaký dobytek zneuctil pomníček…“
„Fašistické svině…“
A tak dále.

Vzpomněl jsem si na astroložku, o níž jsem psal v Astrologických črtách 2022, která na mě z ničeho nic vybafla, že jsem „přežraný“, protože mám Slunce na MC a „o životě vím úplný ho*no“. Když jsem nahlédl do jejího horoskopu, našel jsem tam Lilitu 4° ve Vahách) v těsné konjunkci s Merkurem (5°). Takto tedy promlouvá Lilita, když má po ruce Merkura.

Lilitovská témata se často vyskytují v případě soudních žalob pro pomluvu a nactiutrhání, jako tomu bylo nedávno v ostře sledovaném soudním sporu mezi J. Deppem a jeho ženou, A. Heardovou, která ho obvinila z domácího násilí (Lilita v jejím horoskopu je v konjunkci s Cheironem – raněná saň – a v opozici s retrográdním Saturnem v roli soudce, který měl posoudit minulost tohoto páru). J. Depp ji na oplátku zažaloval za pomluvu, a soud mu dal za pravdu (bylo řečeno, že žena ho bila, pálila cigaretou a slovně týrala).

Podobný domácí spor se odehrává mezi O. Brzobohatým (Merkur 18° v Kozorohu, Lilita tamtéž 25°, v kvadratuře na Lunu a v sextilu na Marta) a T. Kuchařovou (Lilita ve Lvu 14° v kvadratuře na Pluto 12° ve Štíru v konjunkci s Martem19°). Konjunkci Pluta s Martem lze označit za „dies irrae“ – den hněvu, to může být zákeřný útok, zvláště při kvadratuře Pluta s Martem na Lunu. Tato konstelace může být provázena traumatem, který není radno potlačovat. Výklad horoskopu se provádí buď analyticky, tj. tak, že se podrobně rozebírají jednotlivé části množiny všech planet a relevantních bodů horoskopu co do jejich vlastností a možností projevu. Nebo analogicky, kdy se pozornost soustředí na dominantní konstelace (komplexy), které nejvýstižněji a nejnázorněji vystihují celkový charakter příběhu (scénáře) osobnosti nebo dějinných událostí a vývojových trendů. Ostatní faktory horoskopu dokreslují celkový ráz příběhu.

Letmý pohled na horoskop Matthewa Perryho


První, co upoutá naši pozornost, je Saturn jako držadlo vědra. Na tomto faktoru (energetickém centru, ohnisku energie) závisí soudržnost monády a tedy i příběhu, který se na základě tohoto scénáře rozvine. Význam tohoto faktoru je dostatečně známý: řád, organizace, hierarchie, zásady, jedním slovem to, co je podmínkou spořádaného života a co je naopak zakázáno (co je tabu). Vztah dotyčného k takto významnému faktoru je obvykle ambivalentní: buď ztotožnění, nebo neustálý zápas s tím, co je nedovolené nebo zakázané.      Opozice Saturna k Luně: v tomto případě chybějící matka a nejistá rodina. Sextil na Lilitu a kvadratura na Priapa – dva nové faktory při výkladu horoskopu – oslabují s velkou pravděpodobností postavení a funkci Saturna jako strážce řádu.
     Velmi významnou a mnohdy fatální konstelací je konjunkce Venuše s Lilitou.
     Z astrologické praxe: Představme si, že naše Lilita se ocitá v konjunkci s Venuší v horoskopu naší známé, kolegyně, přítelkyně. Ta nás zvláštním způsobem přitahuje, těšíme se na setkání s ní, ale když jí staneme tváří v tvář, pocítíme náhle zklamání. Nejsou to jen její nemyté vlasy (chce být divoženkou), jde o něco vážnějšího, o pocit ohrožení, které jako by z ní vyzařovalo. A v případě, že my sami máme konjunkci nebo opozici Venuše a Lility, znamená to, že nejen naše známá, ale každá žena je pro nás nebezpečná, protože nám hrozí, že se staneme předmětem prehistorické touhy nás ovládnout a pomstít se právě na nás za utrpěné křivdy. Nijak nepřekvapuje, že takové pocity mohou vztahy k ženám velmi vážným způsobem poškodit a zproblematizovat.
Hor.
Perry Matthew
19. 8. 1969 - 04:47, ČN, North Adams, USA
Pramen: Astrodienst
Roden Rating: AA

     Mužská odvaha (a potence) je v takovém případě podlomená, o to víc, že Mars je neaspektovaný, což znamená, že v rozhodujících chvílích není k dispozici, jako by zmizel: chybí mu návaznost na ostatní energetická centra horoskopu. Co zůstává, je fanfarónství: Mars je ve Střelci, v roli pohádkového Kocoura v botách.
     Jádro osobnosti – reprezentované Sluncem ve Lvu – je v kvadratuře s Neptunem, a to je konstelace, kterou známe z příběhů o dichotomii vědění a víry, o identitě ohrožované nejrůznějšími neptunskými vlivy, s nimiž je nutné svádět každodenní zápas o přežití.      Zbývá se ještě zmínit alespoň o dvou faktorech:
     Cheiron v opozici s konjunkcí Urana a Jupitera: stále nové pokusy o nalezení cesty (Jupiter), jak se vymanit (Uran) z naznačených osudových potíží.
     Pluto v Dračím ocase v konjunkci s Merkurem: jako by postavení a respekt ve vnějším světě závisely na důmyslně promyšlených (Panna) slovních projevech (připomíná to rčení: „Roma locata, causa finita.“).

„Každý lidský život bez výjimky je zápasem s tragickým vyústěním.“
(Anonym) Psýcha jakožto prisma, skrze něž vnímáme a prožíváme svět, není nikdy pokřivená, neboť se rodí v souladu s pohybem makrokosmu v daném okamžiku a na daném místě. Je to schematický náčrt témat, které se v průběhu života projeví, ať už činným, nebo trpným způsobem: jsou tak říkajíc na programu. Pokřiveným se příběh stává teprve tehdy, když jeho předlohu, jak ji nabízí astrologie, odmítneme jako nevědeckou, a tedy nesmyslnou. Znamená to, že odmítáme nahlédnout do svého Osudu. Jaké to může mít následky, vylíčil již před mnoha staletími Sofokles ve svém dramatu o Oidipovi. (Příkladem pokřiveného výkladu tohoto dramatu je Freudův „oidipovský komplex“.)
     Odmítaný Osud se děje „natvrdo“, tj. doslova, konkretisticky. Místo abychom se vyrovnali se svým otcem, dali mu najevo svou úctu, ale zároveň se snažili být sami otcem na svůj způsob, nevědomky ho ubíjíme i v sobě samých. Místo, abychom si vybrali životní družku, která se podobá naší matce, ale zároveň je bližší obrazu naší vnitřní ženskosti, skončíme nevědomky v posteli s někým, kdo je „jako naše matka“ (a Anima/Iša tím trpí). Planety jako symboly psychických orgánů
Uchem vnímáme zvuk, nosem vůně, hmatem tvary. To jsou smyslové orgány.
Planety v nativním horoskopu představují psychické orgány, skrze něž vnímáme, přijímáme a modifikujeme primární a typické vesmírné energie.
     Planeta Mars představuje psychický orgán, který zprostředkovává takové typické vlastnosti a sklony, jako je aktivita, činorodost, průbojnost, odvaha, agresivita atd. Zprostředkování probíhá v lidské duši, v meziprostoru mezi potenciálním (duchovním) a aktuálním (tělesným) světem. Duše je vybavena rozumem („člověka darem největším“), představivostí a vůlí. Svářejí se tu dvě protikladné tendence („Dvé duší ve mně přebývá…“) – sklon k dobru versus sklon ke zlu (připomeňme Platonovo dvojspřeží). Aby duše vůbec mohla vzniknout a plnit své funkce, vyžaduje svobodu rozhodování. V zájmu svobody pro člověka stvořil Bůh – podle Swedenborga – Nebe a Peklo (Světlo a Tmu, Dobro a Zlo), aby se mezi těmito protiklady mohla duše rozhodovat podle svého rozumu, představivosti a vůle.
     Pouze v takovém prostředí se může zrodit Identita (dosl. „totost“): Toto je moje rozhodnutí, toto jsem Já jako jedinečná lidská bytost. Bez svobody rozhodování zůstává člověk součástí beztvarého davu a vesmírná energie do něj proudí přímo, bez zprostředkování. Tak se lidé stávají obětí a nástrojem Ducha doby. Transity planet a homeopatie
Z homeopatického hlediska lze transity planet interpretovat jako cyklické navazování vztahu transitující planety v roli Pravzoru k nativní planetě, která je jeho konkrétní aktualizací na dosaženém stupni vývoje člověka (makrokosmický Pravzor Marta vs mikrokosmický nativní Mars). Ve smyslu similia similibus může mít transitující planeta svou rezonancí vliv na nativní planetu přinejmenším dvojím způsobem:
a/ V případě, že nativní Mars je ve svých vlastnostech a funkcích atrofován, může transitující Mars podnítit a posílit jeho úlohu v rámci horoskopu.
b/ Naopak hypertrofovaný nativní Mars může být ve svých účincích zmírněn a modifikován tak, aby plnil svou funkci přiměřenějším způsobem.
     Platí zde homeopatický princip: transitující planeta je podobná nativní planetě, představuje však její archetyp, a proto je vzorovější, dokonalejší a účinnější. Svou rezonancí ji může příznivě ovlivnit (svým způsobem „léčit“).
     Tato hypotéza rozhodně stojí za prozkoumání. Možná se v tom skrývá klíč k pochopení průběhu pokračující kosmogeneze na makro a mikroúrovni. Při výkladu horoskopu by bylo možné poukázat na možnosti, jaké daný transit nabízí pro vnitřní život člověka.